Někdy si říkám, jaká je škoda, že u nás není víc Milanů Calábků. V roce 1996 za mnou přišel, že ho lidé z jeho cestovní kanceláře vyzvali, aby svoje promluvy k nim ucelil do nějakého útvaru, kde je bude možné poslouchat v klidu a soustředění. Tak vznikl dnešní Institut alternativního vzdělávání. Pomáhal jsem zvěstovat lidu této země její existenci i program a byl jsem tomu velmi rád. Milanova škola od té doby trvá. Čtvrt století. Podobné podniky jsem zaznamenal různě po Evropě, a nikde nic podobného nevydrželo tak dlouho. Sám jsem mu doporučil několik přednášejících a velkou radost jsem měl, když u něj z mého podnětu vystoupili třeba Jiří Janča, Holger Kalweit, Joseff Michálek nebo Josef Jonáš.
Milan Calábek pro mě byl a dodnes zůstává v mnoha směrech u nás průkopníkem. Vždycky má prst na tepu času.
Z knihy Léčitelé, jasnovidci a mágové
Na podzim 2003 pořádal Institut alternativního vzdělávání výlet do Turecka. Průvodcem byl Milan Calábek a pro mě bylo velkou poctou, že jsem se ho mohl zúčastnit také. Navštívili jsme mnoho památek spojených s Chetity, starými Řeky a Římany, a také místa s křesťanskou tradicí. Všude nás provázel Milanův zasvěcený výklad. Jednou z mnoha zastávek byl Slavičí vrch nad Efezem.
Anna Kateřina Emmerichová (1774 – 1824) patří mezi významné postavy německé mystiky. Počátkem roku 1813 byly na jejím těle spatřeny první stigmata. Krvavé stopy ran Kristova utrpení byly potvrzeny církevní komisí jako pravé. Později se jí několikrát zjevila Matka Boží a popsala i místo svého posledního odpočinku. Clemens Brentano pak její zjevení roku 1881 zveřejnil v knize Biographie der Anna Katharina Emmerich a určil i poslední bydliště Ježíšovy matky v Malé Asii, dnešním Turecku. Tam nedaleko Efezu završila svůj život před svým Nanebevzetím.
Když se do těžko dostupné oblasti v kopcích nad Efezem později dostala archeologická výprava, potvrdila její nálezy, že základy domu v bývalé vesnici sahají do počátku 1. století. V dnešním poutním místě vítá návštěvníky sochy Matky Boží.
Místo leží na pahorku poblíž Efezu a jako první oficiální církevní představitel se tam roku 1896 vypravil papež Lev XIII. V roce 1951 navrhnul Pius XII. prohlásit místo za posvátné. Později je navštívili Jan XXIII., Pavel VI., Jan Pavel II. nebo Benedikt XVI.
Poutníci navštěvují dům na základě historické skutečnosti, že Ježíšovu matku vzal apoštol Jan do původního kamenného domu. Tam s ní bydlel po zbytek svého pozemského života. Naše výprava stojí před vstupem do kaple.
Anna Kateřina Emmerichová byla blahořečena 3. října 2004 papežem Janem Pavlem II. Stalo se tak necelý rok poté, kdy hrob navštívil Milan Calábek.
Uvnitř kaple cítí každý, kdo vstoupí, obrovskou energii, kterou je místo nabité. Fotografovat uvnitř mi nepřišlo vhodné. Kaple je zajímavá i zvenku, když na konci podzimu už opadává listí.
Prameny tryskající nedaleko kaple mají schopnost omladit a uzdravit. Někteří lidé si svatou vodu odnášejí s sebou domů v plastových láhvích. Na dohled od pramenů je Zeď přání.
O vodu byl mezi účastníky zájezdu opravdu zájem.
Zeď přání poutníci využívají k předání svých osobních záměrů, která většinou píší na proužky papíru.
Po krátké chvilce váhání připojilo svoje přání mnoho z nás.