Vyberte stránku
Babička Květa. Tuto fotografii nám poskytla vnučka Květoslavy Patočkové paní Jana Bušniaková.

Květoslava Patočková

Semilská bába

Babička Květa. Tuto fotografii nám poskytla vnučka Květoslavy Patočkové paní Jana Bušniaková.

Kniha Léčitelé, jasnovidci a mágové končí Epilogem, ve kterém Jiří Kuchař uvádí několik význačných postav, kterým v knize nevěnoval samostatnou kapitolu. A jednou z nich je proslulá léčitelka ze Semil.

Významnou oblastí, v níž žila řada lidových léčitelů, byl pás podhůří Jizerských hor, Krkonoš a Orlických hor. Zdeněk Hanka a Jiří Kuchař připravovali druhý díl knihy Léčitelé, jak je neznáte, který ovšem nikdy nevyšel. Zdeněk Rejdák jim tehdy dal kontakt na lidovou léčitelku, slavnou Semilskou bábu. Jmenovala se Květoslava Patočková a hodně se o ní hovořilo i v kuloárech Psychoenergetické laboratoře vedené prof. Františkem Kahudou. 

Léčitelka bydlela v Husově ulici. Byl to podlouhlý dům pod náměstím, klasická nízká zástavba, před ním byla branka, pár schodů a pak vchod. Uvnitř panovalo dokonale starosvětsky magické prostředí.

Květoslava Patočková na fotografii Zdeňka Hanky na jaře 1991. Místnost, kde přijímala pacienty, měla neskutečně podmanivou atmosféru.

Její léčitelská svatyně, komůrka se zvláštní, patrně protihlukovou úpravou, ve které přijímala nemocné a poskytovala pomoc, byla plná sošek a obrázků Ježíše, Panny Marie a svatých, které Květoslava Patočková velice milovala. Byl tam i stolek s papíry, na které psala doporučení a recepty.

„Dřív jsem každý den začínala účastí na mši svaté a svatým přijímáním. Dneska už do kostela sotva dojdu, a proto tady mám sošku Pána Ježíše a jeho portrét.“ Sošek světců a Panny Marie měla nespočet, stejně jako obrázků. 

Se svými problémy za ní chodili lidé a někdy vodili i zvířata, jak to bylo celkem běžné po celé Evropě, hlavně v odlehlých horských a podhorských oblastech, kde bylo daleko pro lékaře, natož pro lékaře zvířat. Svojí vírou byla proslulá, a proto se na ní obraceli nejen prostí lidé, ale také kněží – ovšem i doktoři a profesoři, protože i ti občas mají zdravotní problémy. „Dostala jsem dar Boží a sílu čerpám z víry. Můj tatínek měl ale ještě větší dar. Jednou mi řekl, že budu bydlet v Semilech v domě s dlouhou chodbou a budou tam za tebou chodit lidé v zástupech.“

To v době, kdy žili v Havírně, jedné ze dvou částí stříbronosných Pasek nad Jizerou, nemohl nikdo tušit. Tam se ve středu 17. ledna 1912 narodila. Do Semil se přestěhovali až rok po válce. To už byla známá pro svoje léčitelské umění v celém Pojizeří. Jezdili za ní i z okolních okresů, Turnova nebo Jablonce nad Nisou. V Semilech mívala zástupy pacientů z celé republiky. Byla laskavá, ale uměla být i přísná.

Květoslava Patočková zemřela nedlouho po návštěvě autorů knihy Léčitelé, jak je neznáte, 11. srpna 1991.

Sdílejte článek na: