Každou neděli se ve východočeských Batňovicích odehrávala po léta scéna, která byla k vidění asi jenom tam. Zvon kostela ohlásil konec mše svaté a lidé dole čekali na příchod menšího šedovlasého muže. Nejprve šel ke hrobu manželky a potom nasedl do jednoho z vozů, které stály na prostranství pod kostelem a na okolních silnicích. Odtud pak vyrazila dlouhá karavana do bývalé hospody Na Čertovině.
Byl jsem té podívané přítomen mockrát a jednou jsem při ní napočítal přes dvě stě padesát automobilů. Josef Prouza se časem stal mým největším přítelem ze všech léčitelů, které jsem kdy díky zvláštní přízni osudu poznal, až do té doby, než jsem se blíž seznámil s Jiřím Jančou. Jezdil jsem za ním za minulého režimu, jak to pro mě tehdy jen bylo možné, a hodně jsme si také psali.
Z knihy Léčitelé, jasnovidci a mágové
V knize Léčitelé, jasnovidci a mágové uvádí Jiří Kuchař, jak ho překvapilo, že Josef Prouza si dělal opisy dopisů, které mu posílal. Bylo jich hodně a všechny si schoval. Zde je jeden z nich v původním rozsahu. I když je zdobné léčitelovo písmo velmi dobře čitelné, přidáváme jeho přepis.
Batňovice 9. 9. 87
Vážený pane Kuchař.
Předem pozdrav pro Vás a Vaší choť. Děkuju za dopis od vás ze dne 14. 8. a 1. 9. 87. Omluvte mě, prosím, že to nebylo vyřízeno promptně. Až nyní mohu teprve potvrdit určená Vaše data pro potřebu Vašich záznamů. Měl jsem vše do konce 9. měsíce obsazeno a bylo také nutné zadané vyřídit, což jsem z větší části pořídil. Z hlediska učinit něco dobrého pro trpící, jsem s tím vždy souhlasil, ale nerad bych, aby se tato akce připisovala mně. To by nebylo správné, neboť já, nebo konkrétně mé Já, by po stránce duševní utrpělo. Já sám jsem pouhé nic! A takovým musím zůstat! Jen tak mohu mít naději, že mi bude dopřáno mým prostřednictvím pomoci dalším pacientům, v což prosím a děkuji. Abych jen tak naplnil svoji karmu a rozmnožil čistou lásku k této věci na své spolupracovníky.
Mé upřímné přání jest, aby i Vy jste se ztotožňovali s mým názorem a mě pochopili. Přeji vám i nadále hojnost úspěchů v organizační práci s dostatkem zdraví pro celou ct. Vaší rodinu i Boží ochrany.
S pozdravem Váš
Prouza
„Rozhodli jsme se tehdy, že by bylo vynikající Josefa Prouzu natočit přímo během léčení Na Čertovině,“ vzpomíná Jiří Kuchař. „V roce 1988 nebo snad v létě 1989 jsme skutečně udělali dva záznamy, které natáčel Ivan Tatíček, protože tehdy měl videokameru. Oba ovšem zmizely, mně neznámo kam… Když po letech čtu Prouzův dopis, vlastně toho ani moc nelituju.“
V roce 1987 přijela za Josefem Prouzou do bývalého hostince Na Čertovině skupina hvězdářů z Vlašimi.
Léčitel se jim věnoval stejně jako dalším, uplatnil u nich svoje chiropraktické umění a dal jim rady do života týkající se životosprávy.
Muž, sedící na snímku pod Josefem Prouzou, je tehdejší ředitel hvězdárny Jan Zajíc.
Fotografie, které se dnes nacházejí v archivu Lidové hvězdárny Vlašim, pořídil jiný člen týmu hvězdářů, pozdější populární publicista a spisovatel Zdeněk Krušina.
